home

Cestopisy

> Cestopisy > Jordánsko > Jerash

Jordánsko 2019

Džaraš (Jerash)

Džaraš - jižní brána
Dojeli jsme malý kousek na Desert Highway a po ní k Ammánu. Velké lidnaté město s hustým provozem jsme zbaběle objeli po okruhu od západu a pokračovali dál k poslednímu cíli našeho výletu, k městu Džaraš (Jerash). Při návštěvě Jordánska je Džaraš řazen mezi místa, která prostě musíte vidět. Místo bylo osídleno už před více než šesti tisíci let a zachovaly se pozůstatky z dob, kdy byla důležitým městem římské provincie, známým pod jménem Gerasa.

Cardo maximus
Asi ve tři jsme dojeli do města a ještě byl čas se podívat do archeologického areálu. Před několika dny tu fanatický magor pobodal osm lidí – turisty, ochranku, průvodce, řidiče. Na návštěvnosti a pozornosti ostrahy to ale znát nebylo. Prohlídka byla ve srovnání s Petrou spíše ledabylá a s humorem. Než se dostanete k památkám, musíte se proplést krytou halou zaplněnou změtí stánků s upomínkovými předměty (kolik šátků kefíja bych už měl, kdybych koupil třeba jen každý pátý, který mi byl nabídnut). Odolali jsme pro tentokrát nabídkám a vyšli pod volné nebe. Před námi byl mohutný Hadriánův oblouk z 2. století a za ním jsme podél nekonečného hippodromu došli k jižní bráně města.
Artemidin chrám
A za ní se nám otevřel pohled na ohromující množství antických sloupů. Vlevo nad námi mohutné zbytky Diova chrámu a jižní divadlo, před námi Fórum, kruhové náměstí obehnané sloupy. Z něj se k severu táhne hlavní ulice města, Cardo Maximus, lemovaná sloupy a zbytky budov.
Sloupy
Nevěděl jsem kam dřív. Těkal jsem od sloupů k agoře, snažil se představit si jižní tetrapylon, když ještě stál v plné kráse, vystoupal jsem ke zbytkům Artemidina chrámu, který se kdysi křižáci snažili opevnit a využít (marně) jako opěrný bod. Poblíž chrámu nalezli archeologové zbytky vodou poháněné pily na kámen… a o kousek dál jsem narazil na lázně a za nimi jsem se snažil srovnat si v hlavě antické sloupy s tvrzením, že se jednalo o kostel sv. Teodora a sousedící katedrálu. Inu, před tím, než město pobořilo v VIII. století zemětřesení, tu vládla Byzanc. Na víc nebyl čas. Slunce se chýlilo k horizontu a blížila se zavírací doba.

Severní divadlo
Popojeli jsme pár set metrů podél plotu antického města a tam jsme našli svůj dnešní nocleh: nový dům, přízemí obývané rodinou, v patře byty k pronájmu a poslední patro rozestavěné. Bydlení vypadalo přepychově – tedy orientálně přepychově. Domácí nám zajistil večeři z fastfoodu, takže naše poslední večeře v Jordánsku se stala překvapivě hojným hodováním grilovaného masa a zeleniny s arabským chlebem chobz a kyselou smetanou místo kečupu.

Diův chrám
Ráno jsme posnídali pod stromy na dvorku a vrátili jsme se mezi sloupy. Chvíli jsme uvažovali o návštěvě Azraqu – stihnout by se to dalo – ale bylo by to naknap a já nerad měním plán na poslední chvíli (navíc osm hodin před odletem) a tak vyhrála druhá návštěva Gerasy. U vchodu nám orazítkovali Jordan Pass a zase jsme bloumali prastarými rozvalinami. Tentokrát jsem to vzal systematičtěji, takže se mi podařilo dojít až do části města, kde vše má v názvu slovo severní – počínaje terapylonem přes divadlo až po bránu. Došlo i na jižní divadlo a Diův chrám, ale leckam jsem přece jen nedošel. Zůstala mi neodhalena celá oblast u potoka východně od hlavní ulice včetně muzea a lázní.

Blížilo se poledne. A zbyl čas už jen na oběd a rychlou jízdu na letiště. Chtělo by to alespoň ještě týden nebo spíš dva. Toho, co jsme neviděli, zbylo ještě mnoho.

fotografie k této části naleznete zde: Džaraš

...a to je všechno.


úvod Madaba, Bethanie Mrtvé moře, Šobak Petra Wadi Rum Karak, Umm Ar Rasas Džaraš

HOME   cestopisy
  travels in pictures
fotogalerie
photo gallery
dírková komora
pinhole camera
dokumenty
documents
výlety
short trips
FotoPrůvodce
(photo club)

Kabriolety
(cabrio club)
Kruh

Copyright Zdenek Bakštein 2020
v.1 201030